Březen 2017

Jiná očekávání, Nerozhodné období

19. března 2017 v 20:50 | Es.
Narozeniny jsem oslavila na etapy. Začala jsem ve středu s přáteli v Plzni - myslím, že to byla nejlepší oslava ze všech. V pátek přesně na mé narozeniny následovala rodinná oslava ve velmi úzkém kruhu, jen rodiče, brácha a teta, ale myslím, že to stačilo :-) Od všech jsem dostala peníze, asi nechtěli riskovat špatným výběrem :D a k tomu ještě byl jako dárek dort, který byl fakt výborný. Poslední oslava, která měla čekala byla oslava s holkami z mého rodného města, ale dopadlo to tak, že žádná z nich najednou neměla čas, až na jednu - Leničku. Vypadalo to následovně, přijela ke mně, opily jsme se a šly jsme do centra si zatancovat. Bavila jsem se, dost jsem se nasmála. Padlo ještě pár drinků. Z naší chvilky se stala delší chvíle, respektive jsme odcházely až při zavíračce :D

Co se školy týče, tak kromě psaní seminárky, ani toho tolik není. V dubnu mě čeká praxe v novinách, jsem na to celkem zvědavá. Vůbec jsem nepočítala s tím, že bych byla jeden z možných adeptů. Když nám to náš přednášející dával na přednáčce s tím, abychom napsali krátké vyprávení cca na 15 řádků plus vymyslet pozvánku a nakonec sepsat tři nápady na nějaké akce, kdo by řekl, že někoho moje blábolení bude zajímat :D Myslím, že to bude zajímavá příležitost, a celkem jsem zvědavá, jak to v takové redakci chodí :-)

Zase na druhou stranu poslední dobou stále přemýšlím o tom, jestli má můj obor smysl. Jestli jsem se rozhodla správně. Začala mě hodně lákat cizina. Odjet někam pracovat, být chvíli na jiném místě, zkusit něco jiného, nového. Zlepšit si angličtinu, případně se naučit nový jazyk. Sbírat zkušenosti, zážitky. Připadá mi jakoby mi něco unikalo, jakoby mi život protékal mezi prsty, a pak až se později ohlédnu zpět, co když mě napadne, proč jsem se tenkrát nerozhodla jinak.