Září 2014

rozhodnutí je vždy na nás

26. září 2014 v 11:00 | Es.
Druhý víkend v září se v sobotu konala pouť. Nikdy předtím jsem tam nebyla, tak jsem rozhodla jít to omrknout. Nebylo to tam špatné. Sice jsem na žadné atrakci nebyla, ale dostala jsem vystřelenou kytičku od kamaráda :-) Byla jsem celkem překvapená, když mi jí předával, ale rozhodně to potěšilo.

Další týden ve středu se konal zápis. Trošku mě zaskočilo, že většina lidí opakuje první ročník. Po vyplnění všech tě ch formalit, mě čekal ještě test angličtiny, pro jejich účely. Neměla jsem sebou sluchátka, takže poslech jsem celý otipovala :D Pak jsme se ještě s mamkou a kamarádkou co šla na školu se mnou podívat na kolej. Pokoj vypadal dobře.
V neděli jsme jely na kolej. Přijely jsme, zabydlely se. Pak na nás zaklepal jeden kluk, že je "uvítací párty" a jestli se nechceme přidat. Sraz byl venku. Seznámily jsme se s pár lidma z vyšších ročníků, co taky bydleli na koleji a šlo se do baru.

Po dvou dnech výuky jsem ukončila studium. Rozhodně jsem se přesvědčila, že ekonomická fakulta není nic pro mě. Takže teď mě čeká rok práce a pak znova do školy. Když jsme odjížděly, to byl tak osvobozující pocit, jsem si jistá, že jsem se rozhodla správně. Zbytečně bych prodlužovala nevyhnutelné. Možná bych ten semestr i zvládla, ale určitě by mě to nebavilo.

hurá na výlet - na pivní slavnost

9. září 2014 v 20:04 | Es.
V sobotu jsem jela jako každý rok na Dočesnou do Žatce. Tentokrát se nás vypravilo více jak loni. Tam jsme jeli autobusem, zrovna v tom největším horku, takže trošku náročná jízda :D Když jsme dorazili, zjistili jsme, že jednotlivé hudební scény jsou posunuty, hlavně ta roková. Byla až na letním kině - cca 20 minut chůze ze středu dění.
Ze začátku jsem pivo upíjela jen ostatním, a teprve až k večeru si koupila vlastní.
Nejvíc jsem se těšila na Chinaski a Wouhnout. Ještě štěstí, že obě skupiny byly v rozlišném čase a já tak stihla oboje. Nejdříve Wouhnout, hráli na rockové scéně, a lidí tam bylo neskutečně moc. Docela byl problém se dostat i víc dopředu, ale nakonec se mi podařilo stát celkem blízko, ale než až tak moc. Po jejich skončení, jsem rychle šla zpátky na náměstí, kde měli být Chinaski. To už byl dostat se blíž celkem problém, a tak jsem stále celkem daleko, ale aspoň jsem chvilkama viděla na pódium, jinak jsem spíš koukalo na plátno nad nimi. Byli úžasní! :-) Zpívala jsem s nima téměř každou písničku, co hráli. Zkrátka jsem z nich byla nadšená :D