Červen 2010

Zkoužka štěstí.

29. června 2010 v 13:37 | Es.
Bowling.

Bowling prostě super. Sice se musím přiznat, že jsem teda nějak neexcelovala, ale zahrála jsem to
ano. Moje výhra byla jen jednou a to při poslední hře asi tak ze šesti :-D Dráhu jsem měla společnou s B. a L. takže mé umístění bylo většinou druhé nebo poslední.. Parádní den. Učitelé žhavili foťáky, takže fotek bdue dost, jen raději je nechci vidět :-D Zítra už konečně můj vysněný poslední den. To zasloužilé vysvědčení, co na mě čeká. Musím se pochlubit už teď mám jen šest dvojek. To znamená, že vyznamenání je jisté. Slečna Es. to zvládla a to je v prváku :-P Na pololetí to bylo horší, ale dokázala jsem velké zlepšení :-) Konečně jsem na sebe taky jednou pyšná :-)
Dnes to vidím už asi jen na nějaký relax a možná k tomu nějaký krásný film. Mohla bych si taky dát ledovou kávu se zmrzlinou. Už jen ta představa mi stačí k veselé náladě. Tak se asi už loučím neboť mi došla slova :-D a nic dalšího za napsání se nedělo..

"A lie can travel halfway around the world, while the truth is putting on its shoes."
(Lež může oběhnout půlku světa, zatímco pravda si teprve obouvá boty.)

Jeden z nejlepších výletů.

28. června 2010 v 16:54 | Es.
Dance.
Vrátila jsem se celá :-D To dnešní kino bylo naprosto skvělý sice nás jelo tak málo, ale co. Užili jsme si to. Takže jelo nás osm holek :-D Hodně lidí no z dvaceti šesti :-D Ale co.. Film začal v děvet a běžel asi tak dvě hoďky necelý. Dostaly jsme ty dokonalé brýle :-D jinak by byl ten obraz rozmazaný a trošku nás to k nim i přiblížilo..
Ten děj.. téměř pořád se tam tancovalo, ale to se dalo čekat, když je to StreetDance. Musím říct lepší taneční film jsem neviděla.
Tak ten jeden z té skupiny odešel jmenoval se Jay a chodil tam s s takovou blondýnkou Carly. No a Jay to nechal celý na Carly aby ostatní naučila choreografii, že on potřebuje pauzu a dal si pauzu i s ní. Ona mu několikrát volala, ale vždycky jen záznamník. Neměla s nimi kde zkoušet a tak trénovali pokaždé jinde. Taky pracovala někde v bistru nebo co to bylo, roznáškové jídlo no něco takového. Jednou měla dovézt jídlo do školy kde se učil balet. Nesla tam kuřecí sálat té jedné učitelce jménem Helena, která jí pak dala svou vizitku když jí Carly pověděla, že kouká na ten sál, protože nemá kde se svou skupinou trénovat na finále ve Streetu. Tak pak se ta skupina dala nějak dohromady a přišli do toho sálu, kde bylo pár holek a jeden kluk z baletu. Tak tam tancovali každý na jedný půlce, jakože ukazovali co kdo umí. Ten jeden od Carly (zapomněla jsem jméno :-D) tam zboural zeď na druhou starnu jak skočil. Tam byla ta Helena. Potom Carle řekla, že chce aby její tanečníky naučila StreetDance. Nejdřív to nešlo a nemohli se dohodnou mezi sebou, Helena jim poradila ať jdou někam společně a seznámí se. Tak šli na nějaký průvod slavnosti. Až došli do nějakého klubu, kde potkala svého starého známého co tam vystupoval a tak řekla těm z baletu ať se koukají jak se tancuje, že od nich se učili oni. Všechny to natchlo. Někdy další den šli zase do nějakýho klubu obhlídnout nový triky. A tam narazili na svoje protivníky, se kterými se mají utkat ve finále. Svedli s nimi bitvu (kdo má lepší sestavu) a na konci se ukázalo, že Jay přešel k nim. To Carly rozhodilo a ten Thomas jí utěšoval. Nakonec se spolu dali dohromady Thomas a Carly. Vymysleli, že by mohli dát balet a streetdance dohromady. Takže na tréninkách to trénovali. Jenže nastala překážka. Ve stejný den kdy bylo to finále byl i konkurz do královského baletu. Nevěděli co budou dělat, tak lidi z baletu šli na ten konkurz a že to do čtyř stihnou aby mohli vystoupit na tom finále. Čas ubíhal a oni pořád nebyli na řadě. Když Helena zjistila, že v porotě je její známý Marek. Vzala jeho a ředitele baletní školy a finále Streetdance. Když byli Carly a její skupina na řadě, Thomas a holky z baletu nikde. Tak Eddie kluk co s nima netancoval, ale znal se s nimi šel na to pódium a začal tam tancovat aby to mohl pozdržet, když už ho pak chytala ochranka. Už byla celá skupina pohormadě a měli poslední šanci aby vystoupili jinak by byli diskvalifikovaní. Tak šli.. Ze začátku tancovali balet, nikdo nechápal co to mělo znamenat, pak to tam rozjeli a bylo to to nejlepší co zatancovali. Výhrali to. A ta sestava byla prostě dokonalá.
Ten film můžu jedině doporučit. Vážně to se mi nejvíc líbilo. A ještě k tomu byl v češtině, takže ještě lepší. No a když jsme chtěli jet domů, tak nám nejel autobus a hodinu jsme čekali na další :-D V tom autobuse jeli nějaký malý děti, prostě základka, asi tak do šestky sedmičky chodili. Jenže poslouchat je to bylo něco a jak oni si tam ještě pustili ty písničky :-D No konec! Já myslela, že jim jednu asi vrazím, no to zase ne, ale hrůza a ještě k tomu tam bylo příšerný vedro :-D Vážně byla jsem ráda, že vystoupili. Nejlepší bylo co oni tam řešili za problémy :-D Měli totiž vysvědčení, tak řešili co dostali za známky a tak.. Prostě nevím no, ale málem by mi znich praskla hlava :-D ..Zítra pěkně na bowling.. juhů těším se. Snad nebudu poslední a neprohraju, ale bude sranda ne, že ne :-D
Moc velký vypraveč nejsem, ale tak aspoň něco :-P


Prostě (co jsem viděla)  NEJLEPŠÍ TANEČNÍ FILM 2010!♥

Jeden ze slunečných dnů.

27. června 2010 v 19:34 | Es.
Strawberry.

Dnes takový krásný sluneční den. Sice už je kolem osmý, ale pořád je tam velký teplo a takhle nějak má být celý týden. Paráda :-D To abych začala trénovat skoky do vany se studenou vodou :-D
Zrovna přemýšlím o čem bych dneska napsala, nic mě nějak nenapadá. Totiž nic zajímavýho se neděje.. Tak aspoň u toho přemýšlení jím jahody ze zahrady :-P Jsou úplně moc sladké. Mňamka :-) Téměř celý den jsem byla venku s N. a tak nějak jsme plánovaly naše prázdniny, to by mě docela zajímalo co z toho vyjde :-D
Zítra jedu se třídou do 3D kina na Streetdance. Moc se těším, to jsem chtěla vidět a prý je to i v češtině tím líp. Ten film už podle ukázek je skvělej. No budu zítra vyprávět, když si ho zapamatuju :-D Teď si říkáš už jen tři dny a prázdniny jsou konečně tady. Zase jsem až moc nedočkavá :-D Ale tak kdo by nechtěl dvouměsíční oddech.
Taky jsem zjistila, že 29. června jsou v Holešovicích Green Day a já tam nebudu :-( To mě docela štve, ale co nadělám no, škoda, kdybych mohla, tak neváhám a hned jedu. To by byl nezapomenutelný žážitek.



Tu písničku poslouchám už od odpoledne :-)   Billy Talent - Fallen Leaves

Chuť tancovat, zpívat a žít!

25. června 2010 v 16:13 | Es.
Music.
Vydařený den. Místo dnešního výletu na zmrzlinový pohár jsem šla s K. do centrálu nakupovat. To bylo úplně supér. Moje včerejší vymyšlené plány, co si dnes všechno koupím nějak nevyšly. Nakonec jsem si totiž koupila úplně něco jiného než jsem měla v úmyslu ještě včera. Jedna z věcí jsou šaty, já která je nenosí si je koupila, ale jen díky K. to ona mě k tomu přemluvila :-D Můj nápad to rozhodně nebyl. Ale tak co jsou krásné, to se musí uznat :-) Ještě lepší je, že začíná víkend, tak trošku odpočinek, možná zítra večer někam zajdu, uvidí se ještě. Nejlepší je, že teď doma nikdo kromě mě není, takže to znamená.. písničky nahlas a žádný stres :-D Stejně je doma nejvíc pohoda, když tu jsem jen já, nikdo neotravuje, nikdo nic nechce.. Mě by stačilo být doma sama celý den a naši by se mohli vrátit až tak na večer v těch sedm. To by se mi i líbilo. Dokonce už mám obsazené zítřejší dopoledne, půjdeme s P. fotit nějaké dost pělné fotky, pokud se nám to teda povede. V to pevně doufám :-D Sice nějak moc velká fotografka ze mě není, ale přesto zase tak špatná taky ne. Už to mám úplně celé promyšlené jak by to mělo probíhat a jak se postavit a tak nějak celý záběr aby se povedl. Docela zajímavé je to, když dám fotky z foťáku do počítače, tak mi přijde, že jsou ty fotky trošku jiné :-D někdy malinko horší než vypadaly předtím. 

Málem bych zapomněla, včera jsem dočetla třetí knížku od Ivony Březinové. Všechny tři byly úplně skvělé, mě teda osobně natchly. Všechny tři holky mají velmi zajímvý příběh. Jejich názvy byly Holky na vodítku - Jmenuji se Alice (narkomanka).. Holky na vodítku - Jmenuji se Ester (gameblerka)... Holky na vodítku - Jmenuji se Martina (bulimička).. U tý Alici mi až vyhrkly slzy v té jedné situaci. U Ester mi bylo líto toho jejího kluka a u Martiny se mi líbil ten konec.

"Nemusíš říct, co umíš, ale je třeba vědět, co říkáš."

Užívej radosti, když to jde.

24. června 2010 v 15:11 | Es.
Ballons.

Ve škole je čím dál tím větší nuda. Alespoň, že dnes nás pustili dříve, protože jinak nevím jak bych to tam asi přežila. Vlastně když si to celé zhodnotím, ráno přijdu, sednu si na židli, bavím se s holkama. Začne hodina a ta se odehrává nuděním se ve třídě nebo na počítačích kde je nuda taky. Celé se to shrnout tak, že tam není co dělat a jen si to tam chodím odsedět. Aspoň, že zítra jdeme někam na výlet a nebudeme sedět jen tak ve třídě a nic nedělat. To snad už ani není možný jak já se na ty prázdniny těším. Žádné vstávání brzo, žádné učení. Jen samé pohodové dny a více volného času stráveného něčím příjemným. Každopádně pondělí a úterý zní velmi zajímavě. Jeden den 3D kino a druhý bowling. Už aby bylo 30. června a já si jen kráčela pro vysvědčení. Doufám, že to bude lepší než v pololetí, ale myslím si že ano. Hlavní je mít konečně to mít za sebou. Už je na čase ten dvouměsíční oddych. Vyčistit si hlavu. Zabavit se novými smysluplnějšími myšlenky než dosud. Jinak se mám tak nějak skvěle, teda snažím se o tak dobrou náladu :-) Na co si jí kazit problémy, když je v tuhle chvíli můžu zrovna vypustit nebo spíš raději chci je neřešit..   Dokonce se musím přiznat, že jsem nadšená z toho mého nového designu, ten se mi konečně moc líbí. Povedl se.

"Jen ta správná písnička dokáže vyjádřit ty naše pocity."


Ze začátku nuda nakonec příjemné zakončení.

22. června 2010 v 17:58 | Es.
Mám se skvěle, no nejde říct, že úplně úžasně, ale nálada je fajn. Každým dnem už odpočítávám kolik chybí do prázdnin, nemůžu se dočkat a dokonce musím konstantovat, že mi některé holky ve třídě začínají lézt na nervy. Mám je ráda, to ano, ale už mě to s nima přestává trošku bavit. Prostě od nich potřebuji pauzu. Ty dva měsíce mi dokonale prospějí. Už je přežít to těch pár dnů škole, ale je tam dost nuda a jen čekám až skončí všechny ty hodiny a já můžu domů.
Glasses.
Dnešní den jsem si celkem i užila, byla jsem v centrálu. A našla tolik krásných věcí. Teď jenom mít ty peníze no :-D To už je trošku horší. To by chtělo nějak zpracovat mamku. Mohla by mi, ale něco koupit, dlouho jsem nic nechtěla. Takže by mohla být na mě tak hodná, že by mohla říct koupím ti to. Jenže pochybuju, měla bych přestat snít, škodí to mojí mysli :-D Už jí slyším, musíš chvilku počkat, a čekat mám do kdy, až to tam opět nebude?! To se mi totiž stává dost často. Chtělo by to nějakou brigádu, jé to bych měla svoje peníze a mohla si konečně kopit věci, které chci aniž bych se musela ptát.

Trošku návratem zmatená.

20. června 2010 v 16:11 | Es.
Tak jsem se konečně vrátila z vodáku. Bylo to tam úžasné. Mám tolik nových zážitků. Hodně jsem si toho stihla uvědomit. A nakonec jsem si řekla, že končím s dosavadním trápením, které nikam nevede. Začnu úplně jinak. Dokonce se musím pochválit ani jednou jsem se nevyklopila :-) Asi mi přálo štěstí.  Asi ke konci našeho výletu jsem si začala psát s kamarádem smsky a nějak z toho vzešlo, že spolu jsme a nejsme. Píšeme si krásné zprávy, ale problém je, že nebydlí tam kde sice to od sebe až tak daleko nemáme. Jenže stejně představa, že se s ním dva měsíce neuvidím, to bude vtah o ničem a pochybuji, že na sebe budeme mít čas. Já budu někde pryč, vrátím se, uvidíme se třeba dva dny, pak zase odjedu nebo on někam pojede a neuvdíme se. Je to složité a nevím jestli s ním být. Nechci mu ublížit a možná trošku začínám litovat, že jsem něco začala :-( Ne, že bych za to nebyla ráda, ale nevídat se s ním a nějakou dobu ho nevidět to je na mě až moc.

Seawards.

Už jen týden + tři dny a budou prázdniny jak já se na ně těším. Doufám, že to bude léto jak má být. Každý den nějaké ty plány a žádná nuda. Letošní léto si užiju, to minulé nestálo za nic, ale tohle si nenechám zkazit, tohle bude to nejlepší co za poslední roky zažiju a to si klidně slíbím.

Týden pryč.

13. června 2010 v 20:46 | Es.
Jsem asi naivní a úplně blbá. Ve svých myšlenkách si sním svůj život jako v pohádce, ale nic takového není! Opravdoví kamarádi vymizeli, příjdou jen když potřebují poradit, ale pokud já chci oporu, nejsou tu.
Zítra mi začíná týden výletování po Berounce. Ano, konečně vodák. Těším se na něj, ale zároveň z toho mám strach, blbý pocit. Zase tam uvidím Jeho, budu v jeho blízkosti. Celé čtyři dny s pocitem, že mám vedle sebe, ale nic nebude. To bolí, hodně to bolí.  Chce se mi brečet, ale nejde. Chci aby se něco stalo, ale vím, že to bohužel nepůjde. Proč jsem se musela zamilovat zrovna do něho. Proč zrovna On mi musel tak poplést hlavu. Teď abych zapomněla jenže to není snadné a ani nevím jestli chci. Proč jen mi to děláš,  píšu si stebou moc ráda, ale ty ani nevíš, že mi ubližuješ. Zrovna teď bych Tě chtěla máít vedle sebe mít opřenou hlavu o tvé rameno. Povídat si s tebou jak jsem šťastná, že tu jsi. Jenomže tohle se mi nikdy nesplní. :-( Dáváš mi slepé naděje. Nevím už co mám dělat. Jak ráda bych Ti řekla co mě trápí jenže nejde říct trápíš mě Ty tím jak nemáš zájem, tím jak mi chceš pomoct, ale nemůžeš.  Akorát tím ubližuji sama sobě a také ostatním klukům. Mrzí mě to ale. Mohla bych být teď třeba i šťastná s někým jiným jenže mám strach, že to nevydrží, že stejně mé myšlenky budou jinde. Nechci mu ublížit. Nechci být svině. Mám ho ráda, ale nejsem si jistá jestli víc než jen jako kamaráda.

Pain.

"Přišla mi zpráva měli jsme se sejít,
stačilo ale jen do toho podniku vejít"


Chci lepší život.

13. června 2010 v 11:20 | Es.
Každý den už jen čekám až budu moct opět odejít do té kozelné "Říše snů". Tam je mi nejlíp. Všechny moje starosti a trápení najednou odpolouvají v dáli, ztrácí se mi z očí, žádná bolest. Ráno jen těžké probuzení a jako by se loď s nákladem problémů otáčila zpět ke mě. Netrvá to dlouho a už kotví v přístavu mé paměti. Ano, je to tady znova. Ty nevyřešené záležitosti, ty věci, které se řeší velmi nesnadno, od kterých utíkám každou noc, jen abych s nimi nemusela trávit další čas. V hlavě z ní samé otázky proč, ale odpoveď jakoby byla schovaná, neznamá, někde daleko, kde jí nemůžu najít. Když se objeví chvilky radosti a smíchu jsou krátkodobé, netrvá dlouho a zničeho nic příchází vlna bezmoci.. Jen pár minut veselá a najednou změna na smutek, lítost. Každý se ptá co se stalo, ale co říct, nejde to vyjádřit slovy. Špatně se mluví o pocitech, které v sobě mám, protože sama nevím jak je popsat. Jsou tak nevyzpitatelné.Všechny happyendy už jsou obsazené, žádný nezbývá. Cit k lásce pomalu vyprchává a nezůstává nic než samota.
Už toho všeho mám dost, raději bych odjela daleko, možná se někdy vrátila, ale rozhodně bych se s nikým neloučila jen řekla je to minulost, začínám od znova. Najít nové místo, nové lidi, nový začátek. Nic by tu po mě nezůstalo, možná vzpomínky v paměti pár lidí, ale jinak nic. Chci pryč. Chci lepší život. Nechci toho příliš, tak proč to nejde. Jiní mají všechno, ti co si to ani nezaslouží mají to po čem touží právě ti co o to usilovně bojovali.

Converse way.

"S postupem času první opojení vyprchává,
to je prej normální, to se prostě s láskou stává."


Miluji tě víc než jako kamaráda.

12. června 2010 v 23:36 | Dreamy.
Je to těžší než dříve. Nejde zapomenout a hlavně ani nechci! Proč jen mi to s tebou nevychází. Vím přesně co si mi řekl, ale prostě nechci být jen kamarádka, chci něco víc. Naše přátelství je úžasné, prostě vážně nejvíc fajn. Ale představa mít tě, držet tě za ruku, líbat tě a všechno další je rozhodně lepší než tohle co mám. Kvůli tobě se trápím, nemůžeš za to. Nevyčítám ti nic. Chápu to, horší je, že nevím jak se z toho citu k tobě dostat. Ještě před měsícem to bylo v pohodě, vymazala jsem tě z paměti. Stačil jediný večer strávený s tebou a je to tu znova. Přesto, že se nic nestalo, už jen to, že jsem byla s tebou. Seděla na té lavičce ve tvé blízkosti už to mi dávalo veliký pocit štěstí a spokojenosti. V tu chvíli jsem byla ta nejšťastnější. Jenže mě nic jiného nezbývá než zapomenout a zůstat jen přáteli. Miluji tě, ale bohužel nemůžeme být spolu. Ach ta neopětovaná láska, jak ta dokáže bolet..

Flower.

"Když někoho milujeme vidíme ho jednostranně, když někoho milujeme a pak začneme nenávidět poznáme ho z obou stran."

Minulé už není přítomné.

12. června 2010 v 13:19 | Dreamy.
Tak různě projíždím blogami a za tu dlouhou dobu, co jsem nebyla v tom "blogovém světě" se toho dost změnilo. Lidi, které jsem navštěvovala každý den, psala jim komentáře jsou najednou pryč. Všichni ti nejlepší blogaři, které jsem znala zrušili svůj blog. Teď si připadám jako úplný nováček, který vůbec neví co má dělat. Nikoho nezná..Nejspíš budu muset opět začít od znova. Nový začátek, noví lidé. Bude to možná dost těžké, ale i kdybych se tu s nikým nebavila. Mám svůj blog, budu si sem psát své myšlenky, názory. Sice to bude článek za článkem bez komentáře, ale co už. Třeba se to časem změní..

Alone.

Pro mě si skončila!

12. června 2010 v 12:14 | Dreamy.
Nechápu jak jsem ti mohla věřit, nestačilo ti, že si mě podrazila jednou, ne ty si to musela udělat i podruhý. To bylo, ale naposled! Myslíš si, že když se budeš bavit na můj účet, že je to pro mě pocta?! Pleteš se! Nevíš jaké to je. Nevíš jak to bolí. Jo pomlouvat a klamat umíš velmi dobře, za to bys mohla dostat třeba i medaili. Tebe já už vážně řešit nehodlám. Tobě už nikdy nic říkat nebudu. Pro mě si na vždy skončila. Za tebou už je jen velká tlustá čára, která se nedá smazat. Stebou nechci mít už nic společného. Člověk ti dá další šanci a ty ji jen využiješ. Využíváš každého jen ve svůj prospěch. Ale co čekat, ten kdo tě pozná tak jako já, zjistí jak moc si falešná. Hlavně, že říkáš jak si upřímná a pak se dozvídám od jiných co si o mě říkala. Jinak máš pravdu řekla jsem, že jsi děvka. Je to pravda. Nemůžeš mít jen jednoho, ne ty prostě musíš vystřídat všechny. Už se ti jen směju. Ty už mi zkazit náladu nemůžeš, ty už ne.

Stop.